BISNET - OBEC BISKUPICE U JEVÍČKA

Dík za příjemně strávený čas patří pořadatelům z ČČK,   Klubu Zoufalců a v neposlední řadě také všem účastníkům masopustního průvodu. Již teď se těšíme na příští rok.

Pro zajímavost přidáváme vzpomínku na masopust z roku cca 1950, Který se konal na Zálesí.

7. 3. 2009 pořádal Bisnet Team v Biskupicích v hospodě na Statku Lanpárty. Účastníci se začali sjíždět kolem 10 hodiny, přijelo kolem 25 hráčů z celého okolí Biskupic, mezi nimi i známí borci z Game Parku. Po zapojení a vytvoření serveru se kolem 11:30 rozpoutala mezi stranou Bisnet Teamu a Jevíčskými borci bitva v oblíbené hře CoD UO Capture the Flag a team deathmatch. Skóre bylo velmi vyrovnané, ze začátku vedla strana Jevíčských borců. Odpoledne se skóre vyrovnalo a otočilo se štěstí na Bisnet Team. K večeru už záleželo jen na tom, jak komu která mapa sedne. Hráči byli unaveni, není divu p o takovém výkonu. Lanpárty byla zakončena mapou Destroyedvillage okolo 1:30 ráno. Snad všichni hráči byli spokojeni jak s organizací, tak s výsledky svého týmu. Jménem Bisnet Teamu děkujeme Derekovi a Xeriovi za vytvoření serveru, Robertu Václavkovi za zapůjčení herny Na statku a všem, kteří se této Lanpárty zúčastnili. A doufáme, že příště přijde ještě více hráčů. Pár fotek z akce naleznete tady Zde

Dnes je konečně apríl, svátek bláznů a vtípků, takže se nezlobte na lidi kteří si z vás dnes udělají srandu.

 

A kde se apríl vzal. První písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích se datuje rokem 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování už poměrně časté. Podle dochovaných zápisů spočíval obyčej především v tom, že se lidé posílali pro něco nesmyslného, např. pro zaječí peří, kohoutovo vejce, muší sádlo či vtipné semínko. Ten, kdo se nechal nachytat, si vysloužil hanlivý titul „aprílový blázen“ a byl celý den terčem posměchu. Nejpočetnější skupina badatelů se přiklání k názoru, že počátek svátku lze nalézt v reformě kalendáře, kterou uskutečnil v roce 46 před Kristem Julius Caesar. Podle nového kalendáře se stal první duben také prvním dnem v roce. Kolem 20. března začínaly slavnosti rovnodennosti, které vrcholily právě Novým rokem, tedy 1. dubnem – dnem, kdy se lidé veselili a dávali si dárky. Tato tradice se dochovala až do třetí čtvrtiny 16. století, kdy se francouzský král Karel IX. rozhodl s konečnou platností přeložit Nový rok na 1. leden. Po něm se tak zachovali i další panovníci a 1. duben přišel o své výsady. Také další vysvětlení se opírá o římskou reformu kalendáře. Podle něj je důvodem k bláznivému pojetí aprílu skutečnost, že k měsíci, který měl původně pouze 29 dní, přibyl jeden den. Jiná teorie spojuje aprílové šprýmování se zemědělstvím. Její zastánci vztahují pojmenování měsíce k latinskému aperio – otevírati. V dubnu se s příchodem jara otevírá nový zemědělský rok, což byl ve většině starověkých náboženských systémů silný motiv k bujarému veselí.

Letos již podruhé proběhl ročník ukázky velikonoční dílny v zasedací místnosti obce Biskupice.
Zdejší lidé, tak měli možnost si osvojit lidové techniky zdobení kraslic, pletení pomlázky. Vyškrabovanou techniku kraslic zde předvedla paní Šárka Vávrová a voskování paní Ludmila Mackerlová. Pletení pomlázky Ladislav Šumbera, pan František Václavek. Bylo možné si zde zakoupit i některé dekorační výrobky.

Podle starých představ bylo vejce symbolem života, mělo zajišťovat životadárnou plodnost a úrodu. Snad nikde na světě se nerozvinula výzdoba kraslic do takové technické rozmanitosti jako v Čechách. Podle tradic byly u nás zhotovovány kraslice batikované, leptané, s reliéfním voskovým dekorem, kraslice vyškrabované a zdobené aplikacemi především se slámou.

Barva se z vajíčka odstraňuje ostrým předmětem a vytváří se bílý ornament. Někdy se i vyškrábané ornamenty vylamovávají.

Rok co rok vyrážejí na velikonoční pondělí chlapci do ulic se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky, vinšují a za to dostávají malovaná vajíčka, apod. Velikonoce nejsou jen velikonoční pondělí a pomlázka, Velikonoce jsou svátky s bohatou a starou tradicí křesťanské církve. Velikonoční týden je poslední týden čtyřicetidenního půstu před velikonocemi. Nazývá se svatý, veliký nebo pašijový. Velikonoce jsou spojeny podle křesťanů s památkou umučení a vzkříšení Krista. Slavily se však již v době předkřesťanské. Pravděpodobně navazovaly na Pesach - židovský svátek uctívající památku Židů z egyptského zajetí a později také oslavovaly příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem a měsícem. Křesťané se snažili od počátku oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Spory o datum vedli mezi sebou Alexandrie a Řím. Koncem šestého století se začal používat obecný způsob výpočtu data Velikonoc. Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Tento způsob se nazývá Alexandrijský a stanovená neděle může být v rozmezí od 22.března do 25.dubna. Jednotlivé dny velikonočního týdne mají svůj název: Sazometná středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční, Velikonoční pondělí. Ke každému dni se váže několik pověstí a každý den má rovněž své zvyky. Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem v roce, oslavují Kristovo zmrtvýchvstání, které otevírá cestu k životu pro každého člověka - smrt není konec, ale začátek nového života;„život zvítězil nad smrtí, láska nad nenávistí“ ( Ježíš zemřel na kříži, aby vykoupil naše hříchy ). Na Velikonoce se křesťané připravují 40-ti denním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to doba zintenzívnění a uvědomění si víry, což vede k oživení vlastní víry. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní a končí svátkem "Seslání Ducha svatého". V bibli se dočteme, že po Velikonocích se apoštolové v dalších40ti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že ho již neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - dar Ducha svatého.Tento dar pak dostali za dalších 10 dní.
 
Velikonoční  týden
 
Květná neděle
Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom také dostali podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.
 
Zelený čtvrtek

Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...