BISNET - OBEC BISKUPICE U JEVÍČKA

Neoficiální stránky

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Události v Biskupicích

Masopustní tradice 2009

Email Tisk
Masopustní tradice 2009 Krásného únorového sobotního poledne se pořádal masopustní průvod zahájený srazem masek na návsi. Tradičně se začínalo posvěcením průvodu od našeho starosty. Za doprovodu hudby se pokračovalo do Kozí ulice a Flintórem na Zálesí. Zajímavou kratochvílí, kterou se bavili členové průvodu bylo popíjení slivovice. Což některým zvedlo laťku obtížnosti již tak dlouhé cesty. V čele průvodu se kvůli společenské únavě střídali muzikanti, aby nedošlo k pozastavení průvodu. Celé masopustní veselí bylo zakončeno v Klubu Zoufalců, kde na průvod čekalo občerstvení. Ve 20:00 se konalo „pochovávání basy“ znázorněné humornou a veselou scénkou. V průběhu večera se pokračovalo tombolou o pěkné ceny. První cena byl veliký dort. Mezi další zajímavé ceny patřila   výhra certifikátu osázení hrobu trvalkami, kterou vyhrál starosta. Poté se střídaly živé muziky, pan Machálek z Flintora, který hrál v lidové noťě, biskupická kapela Nightmare hrající v moderním střihu  která nás potěšila všehochutí písní.
Dík za příjemně strávený čas patří pořadatelům z ČČK,   Klubu Zoufalců a v neposlední řadě také všem účastníkům masopustního průvodu. Již teď se těšíme na příští rok.
Pro zajímavost přidáváme vzpomínku na masopust z roku cca 1950, Který se konal na Zálesí.
 

A už je zase tady! APRÍL

Tisk PDF
Dnes je konečně apríl, svátek bláznů a vtípků, takže se nezlobte na lidi kteří si z vás dnes udělají srandu.
 
A kde se apríl vzal. První písemná zmínka o vyvádění aprílem v českých zemích se datuje rokem 1690 a pochází z pera Bartoloměje Chrystellia z Prahy. Na konci 18. století jsou v české literatuře zprávy o prvodubnovém vtipkování už poměrně časté. Podle dochovaných zápisů spočíval obyčej především v tom, že se lidé posílali pro něco nesmyslného, např. pro zaječí peří, kohoutovo vejce, muší sádlo či vtipné semínko. Ten, kdo se nechal nachytat, si vysloužil hanlivý titul „aprílový blázen“ a byl celý den terčem posměchu. Nejpočetnější skupina badatelů se přiklání k názoru, že počátek svátku lze nalézt v reformě kalendáře, kterou uskutečnil v roce 46 před Kristem Julius Caesar. Podle nového kalendáře se stal první duben také prvním dnem v roce. Kolem 20. března začínaly slavnosti rovnodennosti, které vrcholily právě Novým rokem, tedy 1. dubnem – dnem, kdy se lidé veselili a dávali si dárky. Tato tradice se dochovala až do třetí čtvrtiny 16. století, kdy se francouzský král Karel IX. rozhodl s konečnou platností přeložit Nový rok na 1. leden. Po něm se tak zachovali i další panovníci a 1. duben přišel o své výsady. Také další vysvětlení se opírá o římskou reformu kalendáře. Podle něj je důvodem k bláznivému pojetí aprílu skutečnost, že k měsíci, který měl původně pouze 29 dní, přibyl jeden den. Jiná teorie spojuje aprílové šprýmování se zemědělstvím. Její zastánci vztahují pojmenování měsíce k latinskému aperio – otevírati. V dubnu se s příchodem jara otevírá nový zemědělský rok, což byl ve většině starověkých náboženských systémů silný motiv k bujarému veselí.

Aktualizováno Úterý, 07 Duben 2009 23:26
 

Ukázka velikonoční dílny

Email Tisk PDF
Velikonoční dílnaLetos již podruhé proběhl ročník ukázky velikonoční dílny v zasedací místnosti obce Biskupice.
Zdejší lidé, tak měli možnost si osvojit lidové techniky zdobení kraslic, pletení pomlázky. Vyškrabovanou techniku kraslic zde předvedla paní Šárka Vávrová a voskování paní Ludmila Mackerlová. Pletení pomlázky Ladislav Šumbera, pan František Václavek. Bylo možné si zde zakoupit i některé dekorační výrobky.
Kraslice
Podle starých představ bylo vejce symbolem života, mělo zajišťovat životadárnou plodnost a úrodu. Snad nikde na světě se nerozvinula výzdoba kraslic do takové technické rozmanitosti jako v Čechách. Podle tradic byly u nás zhotovovány kraslice batikované, leptané, s reliéfním voskovým dekorem, kraslice vyškrabované a zdobené aplikacemi především se slámou.
Barvení
V minulosti se používaly jen barvy z přírodních zdrojů.Nejoblíbenější byla červená získávaná odvarem slupek červené cibule s přidáním octa. Na žluto barví šafrán, odstíny zelené a hnědé se získávaly z odvaru olšové kůry a zelené skalice.
Voskování
Na vajíčko se nanáší špendlíkem nebo trubičkou rozehřátý včelí vosk. Špendlíkem se vytvářejí kapko vité útvary nebo tečky.
Vyškrabování
Barva se z vajíčka odstraňuje ostrým předmětem a vytváří se bílý ornament. Někdy se i vyškrábané ornamenty vylamovávají.
 

Velikonoce křesťanský svátek

Email Tisk
VelikonoceRok co rok vyrážejí na velikonoční pondělí chlapci do ulic se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehají dívky, vinšují a za to dostávají malovaná vajíčka, apod. Velikonoce nejsou jen velikonoční pondělí a pomlázka, Velikonoce jsou svátky s bohatou a starou tradicí křesťanské církve. Velikonoční týden je poslední týden čtyřicetidenního půstu před velikonocemi. Nazývá se svatý, veliký nebo pašijový. Velikonoce jsou spojeny podle křesťanů s památkou umučení a vzkříšení Krista. Slavily se však již v době předkřesťanské. Pravděpodobně navazovaly na Pesach - židovský svátek uctívající památku Židů z egyptského zajetí a později také oslavovaly příchod Mesiáše. Pohané vítali jaro a začátek zemědělských prací. Velikonoce jsou pozůstatkem roku řízeného současně sluncem a měsícem. Křesťané se snažili od počátku oddělit velikonoce od židovského svátku pesach. Spory o datum vedli mezi sebou Alexandrie a Řím. Koncem šestého století se začal používat obecný způsob výpočtu data Velikonoc. Velikonoce se slaví v neděli po prvním jarním úplňku. Tento způsob se nazývá Alexandrijský a stanovená neděle může být v rozmezí od 22.března do 25.dubna. Jednotlivé dny velikonočního týdne mají svůj název: Sazometná středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční, Velikonoční pondělí. Ke každému dni se váže několik pověstí a každý den má rovněž své zvyky. Pro křesťany jsou Velikonoce nejvýznamnějším svátkem v roce, oslavují Kristovo zmrtvýchvstání, které otevírá cestu k životu pro každého člověka - smrt není konec, ale začátek nového života;„život zvítězil nad smrtí, láska nad nenávistí“ ( Ježíš zemřel na kříži, aby vykoupil naše hříchy ). Na Velikonoce se křesťané připravují 40-ti denním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Je to doba zintenzívnění a uvědomění si víry, což vede k oživení vlastní víry. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní a končí svátkem "Seslání Ducha svatého". V bibli se dočteme, že po Velikonocích se apoštolové v dalších40ti dnech setkávali se vzkříšeným Kristem. Při posledním setkání jim Kristus řekl, že ho již neuvidí, ale dostanou zvláštní posilu - dar Ducha svatého.Tento dar pak dostali za dalších 10 dní.
 
Velikonoční  týden
 
Květná neděle
Oslava Svatého týdne začíná na Květnou neděli průvodem, který symbolicky naznačuje, že následujeme Pána na jeho cestě utrpení a účastníme se jeho kříže, abychom také dostali podíl na jeho vzkříšení a na jeho životě.
 
Zelený čtvrtek
Tématem večerní liturgie jsou dvě události: Ježíšova večeře, při níž ustanovuje tajemství eucharistie a myje apoštolům nohy; Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě a jeho zajetí...

Svátek velikonoční
 

1. máj, svátek práce a den lásky.

Email Tisk PDF

1.májByl pozdní večer – první máj –
večerní máj – byl lásky čas.
Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.


… odříkávají před tabulí školáčci sloky básně Karla Hynka Máchy... 1.máj, ale není jen lásky čas. 1.květen je rovněž svátkem práce. A pro nás pracující to znamená jeden den volna navíc.

Tradičně se v předvečer 1. května staví máje. Ještě dnes se vypravují chlapci do lesa, aby tu skolili, co nejvyšší strom a udělali z něj do rána májku, symbol jara a lásky.

A cože to vlastně láska je, je to muška jenom zlatá, jak se praví ve starém filmu s Jaroslavem Marvanem. Vždy se od nás mužů čeká, že se musíme věnovat našim drahým polovičkám, zajisté od nás čekají nějakou tu drobnost,květinou se nedá nic zkazit. Také se nesmí zapomenout na to, že naše manželky, milenky, přítelkyně musíme vzít pod rozkvetlou třešeň a políbit je, aby nám neuschli. Neznám sice případ, že když tak neučiníte, že by se z našich dam stali hned mumie, ale jde pouze o romantiku,  která je navnadí. Historii svátku práce sice znám, ale vůbec netuším,  kde a jak se tam objevila ta láska, když za tím vším je spíše jen smutek a smrt. Lásku tam snad opravdu vnesl jen básník Mácha 1.máj, ale i v této básni se skrývá mnoho zármutku. A jak tento svátek vlastně začal.

Více než sto let slavený svátek práce má stále dost těch, kteří jej rádi slaví – i když z různých pohnutek.V roce 1886 se 1. květen stal dnem boje za osmihodinovou pracovní dobu  v USA. Na to pak bezprostředně navazovaly tragické události v Chicagu, kde došlo ke střetům s policií a následné justiční vraždě pěti předních anarchistů, popravených 11. listopadu 1887. Na jejich památku probíhaly po celých USA 1. května 1888 demonstrace, a když přišli francouzští odboráři s návrhem na celosvětový Svátek práce, byl zvolen právě 1. květen 1890. Akce pak pokračovala, šířila se po celém světě a přidávaly se k ní různé politické proudy. S volebními vítězstvími sociální demokracie se stávala na západě Evropy dnem volna, zatímco ve východním bloku si svátek přisvojily tamní režimy pro pořádání oficiálních oslav sebe samých.

K závěru snad ještě jedna malá báseň.

Schodeček

K tvému srdci schůdeček, přeje Béda hudeček.

Aktualizováno Čtvrtek, 30 Duben 2009 23:01
 

Letošní pálení čarodejnic v Biskupicích u Jevíčka

Email Tisk PDF

Oheň před zapálenímVe čtvrtek  dopoledne se připravoval velký oheň, který postavil do výšin pan Berka za účasti dvou pomocníků a dvou  pracovnic OÚ, o nazdobení čarodějnice se postarali děvčata Neuerovi. Děvčata z OÚ, pod taktovkou stavitele ohně  nacvičovali tanec s košťaty při úklidu pilin. Vše tak bylo připraveno na večer, ten patří velkému ohni a hudbě.

Oheň po zapáleníV krásné čtvrteční odpoledne jsme se sešli před obecním úřadem na tradiční čarodějnický slet pořádaný ČČK, pro všechny děti (čaroděje a čarodějnice). Po přivítání hostů byly odstartovány různé soutěže , přelézání žebříku, hod do prázdné popelnice, přelézání židlí atd. Jedna ze židlí pod nejstarší čarodějnicí nevydržela a praskla. Poté se malí účastníci připravili na krátký  pochod okolo obce  s lampiony. Při příchodu si dítka opekly kus masa k snědku (párek).

Dohořívající oheň Zapálení ohně, probíhalo bez problémů a to za pomocí nejmodernější techniky (sirky SOLO). V dávných dobách se oheň zapaloval pomocí křesání pazourkem a ocílkou. Na zapálené hranici uhořela "čarodějnice". Poté probíhala volná zábava, pro vytrvalé kamarády až do pozdních hodin, při konzumaci kouzelných lektvarů a nápojů, jako (nápoj zapomnění - Rum, chmelový lektvar - Pivo, atd) . Akce se zúčastnilo mnoho dětí z Biskupic, jejich rodičů a dalších účastníků.

 

Ještě trocha historie k čarodejnícím

Oné tajemné noci plné čarovné moci se prý slétaly čarodějnice na kopcích a křižovatkách cest, aby se dohodly, jak rozmnožit strasti a bolesti lidské a zvířecí.(Podívejte se na Goethova Fausta). Sv. Walpurga (nebo i Walburga) přes své nepříliš lahodně znějící jméno nebyla žádná čarodějnice, kterou převzalo křesťanství, jak jsem se docet v jakýchsi povrchních podkladech, ale noc se jmenuje podle ní v Německu a dalších zemích s katolickou tradicí, protože svatá Walpurga měla před zlými mocnostmi téhle noci chránit. Byla jeptiška, léčitelka, jedna z nejvzdělanějších osob své doby, představená Haidenheimského kláštera. Sv. Walpurga skutečně žila, je dokonce považována za první autorku, jak anglické, tak německé literatury. Narodila se v roce 710 jako dcera jednoho z anglických knížat, známého jako Sv. Richard. Její matka byla sestra Sv. Bonifáce, věrozvěsta německých zemí. Od 11 let byla vychovávána v kláštere a připravována na svou pozdější úlohu v rozšifrování křesťanství v germánských zemích. I její oba bratři Willibad a Winibald patří mezi svaté a zakladatele německé církve. Právě o pouti svého bratra Winibalda do Palestiny napsala Walburga obsáhlou latinskou zprávu. Je oblíbenou svatou v Anglii, odkud pocházela, v Německu, ale i Belgii a Francii, kde je součástí nejen katolických oslav, ale vstoupila i do folklóru. Oslavy nocí čarodějnice jsou jeden z příkladu. Proti zlé moci se lidé chránili právě pálením ohňů. Oheň očišťuje a plaší zlou moc, která miluje temnotu. Příprava ohňů byl vždycky úkol mladých, protože mládí je ještě čisté a zlá moc na ně nemůže. Proti zlým duchům se také střílelo z pušek, práskalo bičem, tlouklo do hrnců, zkrátka rámusilo se o sto šest. Chlévy a stavení se vykrápěly svěcenou vodou, kladly se kříže ze slámy na prahy nebo vysypávaly pískem...

Jen si připomeňte popis této noci v Babičce Boženy Němcové:

"Byl večer filipojakubský. Babička, když tříkrálovou křídou na všecky dveře-zvenku u stavení, u chlívku a kurníku tři kříže udělala, šla s dětmi na zámecký holý vrch.... Chasa začala výskat, každý uchvátil nasmolené koště, zapálil, a jak vysoko mohl, do povětří vymrštil, křiče:"Leť, čarodějnice, let!" Pak seřadili se a začali s hořícími pochodněmi tance provádět." Věřilo se, že když mladý pár přeskočí oheň, brzy se vezmou. V mnoha vesnicích se "tančilo do máje" a vyváděly se všelijaké skopičiny. "

 

Videosnímek z akce bude uveřejněn již brzy :)

 

Aktualizováno Úterý, 05 Květen 2009 16:27
 


Strana 1 z 5